|
|
Reflexe československé normalizační společnosti v dramatické tvorbě Václava Havla
Stiffelová, Andrea ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
Bakalářská práce "Reflexe československé normalizační společnosti v dramatické tvorbě Václava Havla" pojednává o dramatické tvorbě Václava Havla v období let 1963-1989 a především o reflexi tehdejší československé společnosti ve vybraných Havlových dramatech. Je zaměřena zejména na rozbor vybraných her a následně na jejich mediální ohlas v zahraničí. Úvod práce uvede čtenáře do obecné problematiky a vymezí téma. První kapitola práce je zaměřena na obecné pojmy, ale obsahuje např. i seznámení se s českým divadlem v období normalizace. Druhá kapitola rozebírá vybraná díla z dramatické tvorby Václava Havla. Třetí kapitola je věnována mediálnímu ohlasu her v zahraničí. Závěr pak shrnuje a hodnotí výsledky celé práce.
|
|
|
Hry Samuela Becketta na českých divadelních scénách
VESELÁ, Veronika
Klíčovým tématem této bakalářské práce jsou divadelní hry irského dramatika a prozaika Samuela Becketta na českých divadelních scénách. V první části práce popisuji absurdní divadlo jako takové a život a dílo samotného Becketta. Dále představím všechny jeho hry společně s divadly, ve kterých byly uvedeny, a také hry vydané knižně. Druhá část této práce se zaměřuje na kritiku her Samuela Becketta v dobovém tisku. V závěru vše zhodnotím.
|
|
|
Prvky absurdního dramatu v Tres sombreros de copa Miguela Mihury
Roušalová, Blanka ; Charvátová, Anežka (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Takto bakalářská práce zkoumá dílo Tři cylindry od Miguela Mihury s důrazem na absurdní prvky, které jsou důležité pro rozvoj španělské literatury a především dramatu 20. století. Práce dále obsahuje biografické údaje o autorovi, historický kontext a teoretickou část o absurdním dramatu. Nechybí ani srovnání s velikány absurdního dramatu či Mihurovými současníky. Na konci je zařazena kapitola s důkazy o správnosti roku dokončení díla. Závěr tvoří analýza samotné hry. Celá analýza je rozdělena do podkapitol podle prvků, které jsou typické pro absurdní drama.
|
|
|
Václav Havel a Slawomir Mrozek - absurdní divadlo za železnou oponou
Laiblová Urban, Izabela ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent) ; Schwarz, Wolfgang (oponent)
Izabela Laiblová Urban Disertační práce "Václav Havel a Sławomir Mrożek - absurdní divadlo za železnou oponou" Abstrakt Disertační práce se věnuje analýze dramatické tvorby Václava Havla a Sławomira Mrożka v kontextu absurdního divadla a snaží se odpovědět na otázku, zda je možné jejich hry do tohoto proudu zařadit. Práce uvádí vliv politické, společenské a kulturní situace na příchod absurdního divadla za železnou oponu a poukazuje na vnímání tohoto proudu v Československu a Polsku. Zkoumá nejdůležitější tematické oblasti dramatického díla obou autorů, jako jsou například vztah člověka a systému, vztah jedince a kolektivu či typy dramatických postav. Práce se dále zabývá jazykem Havlových a Mrożkových her, který se vyznačuje několika charakteristickými rysy, například frazeologií, převzatou z jazyka komunistické propagandy či propojením různých stylů - oficiálního, nespisovného, úředního a dalších. Práce rovněž pojednává o kompozici Havlových a Mrożkových her, které se navzájem výrazně liší a tento rozdíl lze nastínit porovnáním vztahu "kruh - trychtýř", resp. "kruh - spirála". Předmětem zkoumání jsou především raná dramata obou autorů. V případě Havlových dramat se jedná o hry ze šedesátých let a rovněž o některé aktovky ze sedmdesátých let. Mrożkovy hry zahrnuté v této práci pochází z let 1958 - 1963....
|
|
|
Dramatické dílo Witolda Gombrowicze (témata, život, kontext)
Urbanová, Berenika ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Dramatická tvorba Witolda Gombrowicze má celkově poněkud anomální charakter, stejně tak jako jeho prozaická tvorba: překladatelka velké části jeho děl Helena Stachová přímo prohlásila, že autorský typ podobný Gombrowiczovi neexistuje. 142 V případě jeho dramatického díla to platí dvojnásob, protože Gombrowicz psal dramata, ačkoliv divadlo neuznával. Bývá počítán mezi absurdní dramatiky, ačkoliv svou dramatickou prvotinu Yvonnu, princeznu burgundánskou napsal už v roce 1935 a k programu absurdního dramatu se nehlásil. Přes veškeré experimentování na poli témat a jazyka, se drží trojice Gombrowiczových dramat klasické struktury: dramata jsou uzavřena do tří aktů a po formální stránce jsou v podstatě tradičním dramatickým dílem, které je stejně tak možné číst jako hrát. Pravidla o trojí jednotě (místa, času a děje) se nedrží, v tomto ohledu je jim nejbližší romantické drama, konkrétně dramata polského romantismu (pro které je charakteristická především časová neurčitost) i shakespearovská inspirace. Se Shakespearem souvisí i to, že se všechna tři dramata se odehrávají na dvorech aristokracie. Jejich hrdiny je vždy princ, či mladý kníže, který se hodlá oženit nebo alespoň svést vyvolenou dívku. Hlavní hrdina se vždy snaží manipulovat se svým okolím, ale vždy je v podstatě neúspěšný, i když jeho protějškem je...
|
|
|
Eduardo Pavlovsky - mezi absurdnem a psychodramatem
Bočková, Lenka ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sieglová, Tereza (oponent)
Předložená práce stručně mapuje život a podrobně analyzuje vybrané dílo světově proslulého argentinského autora Eduarda pavlovského, jehož dílo mělo vliv na pozdější generace dramatiků nejen v Argentině. Stručně představuje některé události, které vznik děl do určité míry ovlivnily. Rovněž nás seznamuje s žánry, které měly na autorovu tvorbu největší vliv. Studii uzavíraj í přílohy, do kterých j sem se snažila zařadit co nejvíce dokumentačních materiálů fotografií, rozhovorů či jiných dostupných materiálů, které bezprostředně souvisí s Pavlovského životem či tvorbou. Také jsem do příloh zařadila vlastní pracovní překlad analyzované hry Potestad (Moc) . Pro analýzu byla vybrána tři dramata La espera trágica (Tragické čekání), EI seňor Galíndez (Pan Galíndez) a Potestad (Moc), která vytvářejí nad jeho tvorbou pomyslný oblouk, od počátků ke zralému dramatikovi. Zároveň se na těchto dílech ukazuje Pavlovského žánrový rozsah. V rámci dvou závěrečných rozborů jsem vyčlenila i kapitolu pro bližší seznámení se s tématy ve hrách reflektovaných. Nezbylo již místo na celistvější shrnutí dramatikova díla a podrobnější zaměření se na spojení všech jeho profesí dramatik, herec, psychoanalytik. Nicméně ze studie vyplývá, že všechny jeho profese měly a stále mají vliv na jeho tvorbu. Jak jednou řekl sám Pavlovsky, jedno...
|
host ::
RSS.